K tomu, abychom mohli cestovat, potřebujeme jednu základní věc. A tou je vhodné zavazadlo. Lidé na venkově tento problém řešili všelijak. Pokud šli pěšky, pak jim stačil svázaný uzlík. Vzhledem k tomu, že venkované nebyli většinou příliš majetní, vešlo se jim sem pohodlně vše, co bylo zapotřebí. Movitější lidé využívali až do konce devatenáctého století těžké masivní truhly. Manipulace s nimi rozhodně nebyla jednoduchá, a tak bylo zapotřebí, aby s majitelem truhly cestovali ještě dva nosiči.
- Rozvoj železniční dopravy posunul i vývoj v oblasti zavazadel.
- Roku 1864 si nechal vynálezce E. S. Clapp patentovat truhlu s kolečky, která se v případě potřeby daly vysunout.
Cestování se čím dál více stávalo módní záležitostí, a tak bylo zapotřebí něco ještě více praktického. Truhla upadla v zapomnění a nahradil ji cestovní kufr. Oproti dnešním kufrům z lehkých materiálů byl ale stále velice těžký. Avšak ve srovnání s dřevěnou truhlou rozhodně vedl. Měl rám ze dřeva nebo železa a byl potažený látkou nebo kůží. Na delší straně bylo instalováno madlo pro pohodlnější manipulaci.
Pojízdné kufry začaly dostávat svou podobu až ve 20. století
Pojízdné kufry dostaly novou tvář roku 1937, kdy si nechala Anne W. Newton patentovat zařízení, které bylo podobné dnešnímu skateboardu. Tento systém se čtyřmi otočnými kolečky se dal ke kufru připevnil na spodní straně.
- Nápadů s kolečky byla ještě celá řada, ale stále to nebylo to pravé.
Cestovní kufry s praktičtějšími kolečky spatřily světlo světa až roku 1970.Tehdy se z dovolené vracel Bernard Sadow a při lopotě se svými dvěma velkými kufry si všiml zaměstnance letiště, který převážel těžký stroj na kolečkách.
- Tato inspirace dala vznik kufru se čtyřmi otočnými kolečky.
-
Kufr pak za sebou tahal na popruhu.
- Nejprve se jeho patent nesetkal s velkým pochopením.
- Ale nakonec se prosadil a na trhu se ujal.
