Už jste někdy někde zaslechli něco o technologiích? Určitě ano. A pokud si nejste touto odpovědí jisti, pak určitě ano, jenom si to zrovna neuvědomujete. A neuvědomujete si to nejspíše proto, že má toto slovo nejeden význam, který se ne vždy dá jednoduše a srozumitelně vysvětlit, a proto zaslechneme-li nebo uvidíme-li někde tento termín, moc nad ním nepřemýšlíme. Třeba si tu jenom z kontextu sdělení domyslíme, oč by se asi tak mohlo jednat, a třeba ani to ne, třeba to necháme jít jedním uchem dovnitř a druhým ven. Proč by také konec konců ne, když má svět hodně co nabídnout a technologie nepatří pro obyčejné lidi zpravidla k tomu nejatraktivnějšímu a nejzajímavějšímu, prostě k tomu, co si nenecháváme ujít.
A když tak toto slovo zaslechneme, možná v hrubých rysech tušíme, oč jde. A možná ani to ne. Jen málokdo z nás si dá tu práci, aby si pojem technologie nějak definoval. Aby si dejme tomu řekl, že jde v konkrétním případě třeba o techniku, nejmodernější techniku, elektroniku, nanotechnologii nebo něco takového. Což je navíc jenom jeden z více významů, jež toto slovo může mít, a to význam zřejmě ze všech nejpochopitelnější.
Protože technologie se dá definovat více významy. Můžeme si pod ní stejně tak představit i celý souhrn výrobních a služebních prostředků anebo prostředků opravy určitého podniku, za technologii můžeme považovat klidně i všechny prostředky použité při výrobě, službě nebo opravě. Také se ale může jednat o dokumenty považované za výrobní tajemství nebo know-how některého podniku, mezi něž si lze zařadit dejme tomu i prospekty, technické výkresy, dokumentaci, plány, schémata, výrobní postupy a podobné věci, a může to pro nás být třeba i oddělení technické přípravy výroby v nějakém tom výrobním podniku.
A jen stěží u nás najdete někoho, kdo by dokonce věděl, že jde u technologie o slovo řeckého původu, označující obor techniky, uplatňující se napříč všemi jejími odvětvími i obdobnými složkami lidské kultury. Jak zní zřejmě nejpřesnější definice.
