Termín „vegetariánství“ se používá k označení souboru velmi odlišných stravovacích praktik, ale všechny spojuje vyloučení jakéhokoli jídla, které je spojené se smrtí jakékoli živé bytosti. Tak by se dal shrnout stravovací styl, který je rok od roku stále populárnější. Existují lakto-ovo-vegetariáni, lakto-vegetariáni, vegetariáni, vegani nebo veganští raw foodists. Všichni, kdo používají tyto výživové postupy, jsou obecně definováni jako vegetariáni, i když ve skutečnosti existují značné rozdíly v každé sledované stravě.
Vegetariánství a historie
Původ vegetariánství má kořeny v hinduismu a buddhismu. Vegetariánství se už prosazovalo ve starém Řecku, v Indii, Íránu a starověkém Římě. Dokonce Platón označil vegetariánství za správný životní styl a stovky lékařů v jeho době se k jeho tvrzení přidalo.
Práva zvířat, náboženský vliv a lidské zdraví
Vegetariánství je velmi často spojováno s etikou pro lepší život zvířat, s náboženskými vlivy a samozřejmě s touhou po zdravějším životním stylu s vlivem na lidské zdraví. Můžeme odkázat na etiku pro život zvířat, na náboženské tradice nebo jednoduše na pozornost k vlastnímu zdraví.
Vegetariánství a vliv na lidské zdraví
Existuje jasný vztah mezi konzumací masa, zejména červeného, a masných produktů, s rizikem kardiovaskulárních chorob, rakoviny a cukrovky. Na druhé straně také virová a parazitární onemocnění často pocházejí ze zvířat.
Ve srovnání s lidmi konzumujícími maso, jsou vegetariáni méně vystavení a náchylní k nejčastějším chorobám západního světa, jako jsou některé typy rakoviny, hypertenze, nadváha, kardiovaskulární choroby. Také z tohoto důvodu a pro mnoho dalších faktorů se vegetariánská strava úspěšně používá při prevenci mnoha nemocí.
Kromě Platóna se vegetariánstvím zabývali i další slavní lidé, například Vágner a Tolstoj. Největším oblíbencem je Leonardo da Vinci.
