A zeptat se tedy někoho na to, co technologie vlastně znamenají? To snad raději ani ne. Kdo ví, co by nám dotyčný odpověděl, pokud by tedy ze sebe vůbec nějakou odpověď vypravil. Kdo ví, co by dotazovaného mohlo napadnout. A to vlastně nejenom proto, že existuje více odpovědí, jež jsou navzdory své relativní rozmanitosti všechny pravdivé.
Pokud se bavíme o technologiích, můžeme mít na mysli například soubor výrobních a služebních prostředků či prostředků opravy nějakého podniku. Ale také se za tímto pojmem může ukrývat i technika, nejmodernější technika, elektronika, nanotechnologie a podobné věci jako takové.
Pokud vám to nestačí, pak vězte, že neméně pravdivým je i tvrzení, že se pod pojmem technologie mohou skrývat i všechny prostředky používané při výrobě, službě nebo opravě, že není mylnou ani odpověď, že jde o dokumenty považované za výrobní tajemství nebo know-how dané firmy, k nimž se řadí podle okolností i prospekty, i technické výkresy, i dokumentace, i plány, schémata či výrobní postupy. A také tvrzení, že je technologie oddělením technické přípravy výroby ve výrobním podniku, může být správnou odpovědí.
A co člověku odpoví ten, kdo má zřejmě notně široké obzory? Ten bude tvrdit, že jde o pojem z řečtiny, označující obor techniky, uplatňující se napříč všemi jejími odvětvími i obdobnými složkami lidské kultury. Což je možná nejpřesnější definice. Jen jí ne každý z nás porozumí.
