Blog

Možná jste o něm již slyšeli, možná vám byla jeho existence doposud utajena. Řeč je o zlatém mléku. A proč právě zlaté? Tento přívlastek si nápoj získal kvůli své tmavě žluté barvě. A o mléko opravdu jde, jen se do něj přidá pár ingrediencí.
Tento nápoj má dlouhou historii. Již před 5 tisíci lety ho pili Indové před spaním nebo během nemoci. Pití Zlatého mléka totiž přispívá k lepšímu spánku a zklidňuje nervovou soustavu.

Jak si připravit Zlaté mléko
Do libovolného mléka přidejte hrst čerstvě namletého pepře, trochu kokosového oleje nebo ghí másla a kurkumu. Právě kurkuma dodá nápoji zlatavý vzhled. Krátce povařte a nechte trochu vychladnout. Poté oslaďte medem. Vznikne tak nápoj pikantní chuti, který vašemu organismu udělá opravdu skvělou službu.
Dopřejte vašemu organismu restart
Pitím tohoto nápoje dopřejete vašemu organismu restart, který je jednou za čas potřeba. Zkrátka očistit tělo od škodlivých látek a toxinů. A jaké účinky mají jednotlivé složky Zlatého mléka?
 
KURKUMA

• protizánětlivé a antibakteriální účinky
• snižuje hladinu cholesterolu
• snižuje riziko kardiovaskulárních onemocněních
• posiluje imunitní systém
• působí preventivně proti rakovině

 
ČERNÝ PEPŘ

• pomáhá při kašli
• působí preventivně vůči kardiovaskulárním onemocněním
• pomáhá při poruchách trávení
• skvěle působí při nachlazení

GHÍ

• podporuje trávení
• působí protizánětlivě
• podporuje činnost mozku
• chrání tělo před volnými radikály

KOKOSOVÝ OLEJ

• pomáhá spalovat tuky
• snižuje pocit hladu
• snižuje hladinu cholesterolu

MED

• zmírňuje kašel
• podporuje imunitní systém
• má antibakteriální a antibiotické účinky
• snižuje krevní tlak
• povzbuzuje činnost střev

Dopřejte si tento zdravý nápoj, který vám dodá spoustu cenných a zdraví prospěšných látek. Posílíte tím imunitní systém a napomůžete k lepšímu spánku. Vyčistíte také vaše tělo od škodlivých látek.

Možná jste o něm již slyšeli, možná vám byla jeho existence doposud utajena. Řeč je o zlatém mléku. A proč právě zlaté? Tento přívlastek si nápoj získal kvůli své tmavě žluté barvě. A o mléko opravdu jde, jen se do něj přidá pár ingrediencí.
Tento nápoj má dlouhou historii. Již před 5 tisíci lety ho pili Indové před spaním nebo během nemoci. Pití Zlatého mléka totiž přispívá k lepšímu spánku a zklidňuje nervovou soustavu.

Jak si připravit Zlaté mléko
Do libovolného mléka přidejte hrst čerstvě namletého pepře, trochu kokosového oleje nebo ghí másla a kurkumu. Právě kurkuma dodá nápoji zlatavý vzhled. Krátce povařte a nechte trochu vychladnout. Poté oslaďte medem. Vznikne tak nápoj pikantní chuti, který vašemu organismu udělá opravdu skvělou službu.
Dopřejte vašemu organismu restart
Pitím tohoto nápoje dopřejete vašemu organismu restart, který je jednou za čas potřeba. Zkrátka očistit tělo od škodlivých látek a toxinů. A jaké účinky mají jednotlivé složky Zlatého mléka?
 
KURKUMA

• protizánětlivé a antibakteriální účinky
• snižuje hladinu cholesterolu
• snižuje riziko kardiovaskulárních onemocněních
• posiluje imunitní systém
• působí preventivně proti rakovině

 
ČERNÝ PEPŘ

• pomáhá při kašli
• působí preventivně vůči kardiovaskulárním onemocněním
• pomáhá při poruchách trávení
• skvěle působí při nachlazení

GHÍ

• podporuje trávení
• působí protizánětlivě
• podporuje činnost mozku
• chrání tělo před volnými radikály

KOKOSOVÝ OLEJ

• pomáhá spalovat tuky
• snižuje pocit hladu
• snižuje hladinu cholesterolu

MED

• zmírňuje kašel
• podporuje imunitní systém
• má antibakteriální a antibiotické účinky
• snižuje krevní tlak
• povzbuzuje činnost střev

Dopřejte si tento zdravý nápoj, který vám dodá spoustu cenných a zdraví prospěšných látek. Posílíte tím imunitní systém a napomůžete k lepšímu spánku. Vyčistíte také vaše tělo od škodlivých látek.

Možná jste o něm již slyšeli, možná vám byla jeho existence doposud utajena. Řeč je o zlatém mléku. A proč právě zlaté? Tento přívlastek si nápoj získal kvůli své tmavě žluté barvě. A o mléko opravdu jde, jen se do něj přidá pár ingrediencí.
Tento nápoj má dlouhou historii. Již před 5 tisíci lety ho pili Indové před spaním nebo během nemoci. Pití Zlatého mléka totiž přispívá k lepšímu spánku a zklidňuje nervovou soustavu.

Jak si připravit Zlaté mléko
Do libovolného mléka přidejte hrst čerstvě namletého pepře, trochu kokosového oleje nebo ghí másla a kurkumu. Právě kurkuma dodá nápoji zlatavý vzhled. Krátce povařte a nechte trochu vychladnout. Poté oslaďte medem. Vznikne tak nápoj pikantní chuti, který vašemu organismu udělá opravdu skvělou službu.
Dopřejte vašemu organismu restart
Pitím tohoto nápoje dopřejete vašemu organismu restart, který je jednou za čas potřeba. Zkrátka očistit tělo od škodlivých látek a toxinů. A jaké účinky mají jednotlivé složky Zlatého mléka?
 
KURKUMA

• protizánětlivé a antibakteriální účinky
• snižuje hladinu cholesterolu
• snižuje riziko kardiovaskulárních onemocněních
• posiluje imunitní systém
• působí preventivně proti rakovině

 
ČERNÝ PEPŘ

• pomáhá při kašli
• působí preventivně vůči kardiovaskulárním onemocněním
• pomáhá při poruchách trávení
• skvěle působí při nachlazení

GHÍ

• podporuje trávení
• působí protizánětlivě
• podporuje činnost mozku
• chrání tělo před volnými radikály

KOKOSOVÝ OLEJ

• pomáhá spalovat tuky
• snižuje pocit hladu
• snižuje hladinu cholesterolu

MED

• zmírňuje kašel
• podporuje imunitní systém
• má antibakteriální a antibiotické účinky
• snižuje krevní tlak
• povzbuzuje činnost střev

Dopřejte si tento zdravý nápoj, který vám dodá spoustu cenných a zdraví prospěšných látek. Posílíte tím imunitní systém a napomůžete k lepšímu spánku. Vyčistíte také vaše tělo od škodlivých látek.

Možná jste o něm již slyšeli, možná vám byla jeho existence doposud utajena. Řeč je o zlatém mléku. A proč právě zlaté? Tento přívlastek si nápoj získal kvůli své tmavě žluté barvě. A o mléko opravdu jde, jen se do něj přidá pár ingrediencí.
Tento nápoj má dlouhou historii. Již před 5 tisíci lety ho pili Indové před spaním nebo během nemoci. Pití Zlatého mléka totiž přispívá k lepšímu spánku a zklidňuje nervovou soustavu.

Jak si připravit Zlaté mléko
Do libovolného mléka přidejte hrst čerstvě namletého pepře, trochu kokosového oleje nebo ghí másla a kurkumu. Právě kurkuma dodá nápoji zlatavý vzhled. Krátce povařte a nechte trochu vychladnout. Poté oslaďte medem. Vznikne tak nápoj pikantní chuti, který vašemu organismu udělá opravdu skvělou službu.
Dopřejte vašemu organismu restart
Pitím tohoto nápoje dopřejete vašemu organismu restart, který je jednou za čas potřeba. Zkrátka očistit tělo od škodlivých látek a toxinů. A jaké účinky mají jednotlivé složky Zlatého mléka?
 
KURKUMA

• protizánětlivé a antibakteriální účinky
• snižuje hladinu cholesterolu
• snižuje riziko kardiovaskulárních onemocněních
• posiluje imunitní systém
• působí preventivně proti rakovině

 
ČERNÝ PEPŘ

• pomáhá při kašli
• působí preventivně vůči kardiovaskulárním onemocněním
• pomáhá při poruchách trávení
• skvěle působí při nachlazení

GHÍ

• podporuje trávení
• působí protizánětlivě
• podporuje činnost mozku
• chrání tělo před volnými radikály

KOKOSOVÝ OLEJ

• pomáhá spalovat tuky
• snižuje pocit hladu
• snižuje hladinu cholesterolu

MED

• zmírňuje kašel
• podporuje imunitní systém
• má antibakteriální a antibiotické účinky
• snižuje krevní tlak
• povzbuzuje činnost střev

Dopřejte si tento zdravý nápoj, který vám dodá spoustu cenných a zdraví prospěšných látek. Posílíte tím imunitní systém a napomůžete k lepšímu spánku. Vyčistíte také vaše tělo od škodlivých látek.

Už dávno se stalo normou, že ten, kdo chce být svým okolím akceptován jako takzvaně slušný člověk, musí mimo jiné i někde bydlet. A to, pokud možno ne na nějaké takzvaně ‚špatné adrese‘, dejme tomu ve vyloučené lokalitě, na ubytovně nebo v nevalném provizoriu, ale tam, kde to má alespoň určitou úroveň.
Někdo z lidí tak bydlí v domě, jiný v bytě. Někdo takovou nemovitost vlastní, jiný je tu v podnájmu, respektive může i volit jakousi takzvaně zlatou střední cestu, tedy bydlení v družstevním objektu.

Každý si pak už dnes může vybírat, kde bydlet chce. Dnes už se nevytvářejí pořadníky na výhradně státní byty, které někomu tatíček stát možná po dlouhých letech čekání milostivě přidělí a takto obdarovaný jedinec pak musí brát to, co dostane, protože není na výběr, a může být rád, že má aspoň něco. Dnes už si lze vybírat z mnoha nabídek a teoreticky se dá říci, že si tu každý přijde na své.
Proč teoreticky? To už přece všichni dobře víme. Dnes se byty a domy prodávají, což dává možnost výběru, jenže zároveň je tento výběr limitován tím, kolik finančních prostředků do toho určitý zájemce investovat chce a může. A to, co lze v nabídce nalézt, nejsou rozhodně žádná malá čísla. To jsou kolikrát pomalu astronomické cifry, a to i u objektů, které vypadají všelijak, jen ne dobře.

A proto dnes může v našich končinách bydlet každý tak, jak chce. Ale to až tehdy, když si našetří nebo nějak jinak přijde k dostatečným penězům. A proto u nás máme bohužel i ty, kdo nocují leckde, kde se jenom dá, a máme i bezdomovce bez střechy nad hlavou. A protože u nás panuje neviditelná, zato však hodně často pocítitelná ruka trhu, nebude tomu už zřejmě nikdy jinak.
A tak často bydlíme hůře, než jak bychom bydlet chtěli, často musíme akceptovat kompromisy, nebo si brát hypotéky a pak dlouhá desetiletí splácet.
Ale hlavní je, že míváme, kde bydlet. Protože život bez střechy nad hlavou není žádné peříčko.

Už dávno se stalo normou, že ten, kdo chce být svým okolím akceptován jako takzvaně slušný člověk, musí mimo jiné i někde bydlet. A to, pokud možno ne na nějaké takzvaně ‚špatné adrese‘, dejme tomu ve vyloučené lokalitě, na ubytovně nebo v nevalném provizoriu, ale tam, kde to má alespoň určitou úroveň.
Někdo z lidí tak bydlí v domě, jiný v bytě. Někdo takovou nemovitost vlastní, jiný je tu v podnájmu, respektive může i volit jakousi takzvaně zlatou střední cestu, tedy bydlení v družstevním objektu.

Každý si pak už dnes může vybírat, kde bydlet chce. Dnes už se nevytvářejí pořadníky na výhradně státní byty, které někomu tatíček stát možná po dlouhých letech čekání milostivě přidělí a takto obdarovaný jedinec pak musí brát to, co dostane, protože není na výběr, a může být rád, že má aspoň něco. Dnes už si lze vybírat z mnoha nabídek a teoreticky se dá říci, že si tu každý přijde na své.
Proč teoreticky? To už přece všichni dobře víme. Dnes se byty a domy prodávají, což dává možnost výběru, jenže zároveň je tento výběr limitován tím, kolik finančních prostředků do toho určitý zájemce investovat chce a může. A to, co lze v nabídce nalézt, nejsou rozhodně žádná malá čísla. To jsou kolikrát pomalu astronomické cifry, a to i u objektů, které vypadají všelijak, jen ne dobře.

A proto dnes může v našich končinách bydlet každý tak, jak chce. Ale to až tehdy, když si našetří nebo nějak jinak přijde k dostatečným penězům. A proto u nás máme bohužel i ty, kdo nocují leckde, kde se jenom dá, a máme i bezdomovce bez střechy nad hlavou. A protože u nás panuje neviditelná, zato však hodně často pocítitelná ruka trhu, nebude tomu už zřejmě nikdy jinak.
A tak často bydlíme hůře, než jak bychom bydlet chtěli, často musíme akceptovat kompromisy, nebo si brát hypotéky a pak dlouhá desetiletí splácet.
Ale hlavní je, že míváme, kde bydlet. Protože život bez střechy nad hlavou není žádné peříčko.

Už dávno se stalo normou, že ten, kdo chce být svým okolím akceptován jako takzvaně slušný člověk, musí mimo jiné i někde bydlet. A to, pokud možno ne na nějaké takzvaně ‚špatné adrese‘, dejme tomu ve vyloučené lokalitě, na ubytovně nebo v nevalném provizoriu, ale tam, kde to má alespoň určitou úroveň.
Někdo z lidí tak bydlí v domě, jiný v bytě. Někdo takovou nemovitost vlastní, jiný je tu v podnájmu, respektive může i volit jakousi takzvaně zlatou střední cestu, tedy bydlení v družstevním objektu.

Každý si pak už dnes může vybírat, kde bydlet chce. Dnes už se nevytvářejí pořadníky na výhradně státní byty, které někomu tatíček stát možná po dlouhých letech čekání milostivě přidělí a takto obdarovaný jedinec pak musí brát to, co dostane, protože není na výběr, a může být rád, že má aspoň něco. Dnes už si lze vybírat z mnoha nabídek a teoreticky se dá říci, že si tu každý přijde na své.
Proč teoreticky? To už přece všichni dobře víme. Dnes se byty a domy prodávají, což dává možnost výběru, jenže zároveň je tento výběr limitován tím, kolik finančních prostředků do toho určitý zájemce investovat chce a může. A to, co lze v nabídce nalézt, nejsou rozhodně žádná malá čísla. To jsou kolikrát pomalu astronomické cifry, a to i u objektů, které vypadají všelijak, jen ne dobře.

A proto dnes může v našich končinách bydlet každý tak, jak chce. Ale to až tehdy, když si našetří nebo nějak jinak přijde k dostatečným penězům. A proto u nás máme bohužel i ty, kdo nocují leckde, kde se jenom dá, a máme i bezdomovce bez střechy nad hlavou. A protože u nás panuje neviditelná, zato však hodně často pocítitelná ruka trhu, nebude tomu už zřejmě nikdy jinak.
A tak často bydlíme hůře, než jak bychom bydlet chtěli, často musíme akceptovat kompromisy, nebo si brát hypotéky a pak dlouhá desetiletí splácet.
Ale hlavní je, že míváme, kde bydlet. Protože život bez střechy nad hlavou není žádné peříčko.

Už dávno se stalo normou, že ten, kdo chce být svým okolím akceptován jako takzvaně slušný člověk, musí mimo jiné i někde bydlet. A to, pokud možno ne na nějaké takzvaně ‚špatné adrese‘, dejme tomu ve vyloučené lokalitě, na ubytovně nebo v nevalném provizoriu, ale tam, kde to má alespoň určitou úroveň.
Někdo z lidí tak bydlí v domě, jiný v bytě. Někdo takovou nemovitost vlastní, jiný je tu v podnájmu, respektive může i volit jakousi takzvaně zlatou střední cestu, tedy bydlení v družstevním objektu.

Každý si pak už dnes může vybírat, kde bydlet chce. Dnes už se nevytvářejí pořadníky na výhradně státní byty, které někomu tatíček stát možná po dlouhých letech čekání milostivě přidělí a takto obdarovaný jedinec pak musí brát to, co dostane, protože není na výběr, a může být rád, že má aspoň něco. Dnes už si lze vybírat z mnoha nabídek a teoreticky se dá říci, že si tu každý přijde na své.
Proč teoreticky? To už přece všichni dobře víme. Dnes se byty a domy prodávají, což dává možnost výběru, jenže zároveň je tento výběr limitován tím, kolik finančních prostředků do toho určitý zájemce investovat chce a může. A to, co lze v nabídce nalézt, nejsou rozhodně žádná malá čísla. To jsou kolikrát pomalu astronomické cifry, a to i u objektů, které vypadají všelijak, jen ne dobře.

A proto dnes může v našich končinách bydlet každý tak, jak chce. Ale to až tehdy, když si našetří nebo nějak jinak přijde k dostatečným penězům. A proto u nás máme bohužel i ty, kdo nocují leckde, kde se jenom dá, a máme i bezdomovce bez střechy nad hlavou. A protože u nás panuje neviditelná, zato však hodně často pocítitelná ruka trhu, nebude tomu už zřejmě nikdy jinak.
A tak často bydlíme hůře, než jak bychom bydlet chtěli, často musíme akceptovat kompromisy, nebo si brát hypotéky a pak dlouhá desetiletí splácet.
Ale hlavní je, že míváme, kde bydlet. Protože život bez střechy nad hlavou není žádné peříčko.

Lidé nejsou, jak známo, jeden jako druhý. Nejednou mezi námi panují tu větší a tu menší rozdíly, jež jsou někdy jenom nepatrné a skoro nepostřehnutelné a jindy pro změnu nepřehlédnutelné. Kritérií, podle nichž se dají lidé rozdělovat, je dost a dost. A mezi ta nejbanálnější kritéria, podle nichž se lidstvo dělí, patří samozřejmě i pohlaví. To, které z nás dělá buď muže, nebo ženy.

Mohlo by se zdát, že tu není vlastně nic nepochopitelného. To, že existují muži a ženy, víme všichni už odmalička. A víme obvykle stejně automaticky i to, že se tyto dvě skupiny odlišují i navenek podle nezpochybnitelných vnějších atributů. Podle toho, co malé človíčky často rozděluje, aby je to v pubertě pro změnu navzájem přitahovalo, a nakonec se na to ve stáří aspoň vzpomínalo.
Muže ale poznáme nejen podle toho, co je třeba pointou onoho vtipu o dítku, které si má vybrat, zda chce čokoládovou figurku chlapečka nebo holčičky, a volí logicky figurku chlapečka, protože na té je přece o maličký kousek čokolády víc.
Poznáme je třeba i podle toho, že mají vousy. I když… I když vlastně i nejedna nedepilovaná příslušnice opačného pohlaví může být v takovém případě ‚mužnější‘ než oholený muž.
Takže spíš poznáme muže podle toho, že tito nemají bujné poprsí. Jenže když se tak nad tím zamyslím, nejeden cvalík je často vyvinutější než jeho anorektický protějšek.

Muže tedy můžeme poznat podle toho, že mají hrubší hlas. Ovšem zase mě napadá, že ve srovnání průměrného muže a nastydlé ženy nebo nejedné časté návštěvnice náleven nejnižší kategorie muž souboj v mužnosti prohrává.
Muži jsou tedy spíše ti, kdo tu balí děvčata. Jenže ani to není zaručené, protože jak známo, ‚láska je láska‘…
Muže bychom teoreticky mohli poznat i podle vojenské či policejní uniformy, podle toho, že dělají tvrdou mužskou práci… Ale ani to už dávno nelze považovat za absolutní.
A kdo že to tedy vlastně muži jsou? Asi nejpřesnější metodou jejich určení tak bude počkat si někde u veřejných záchodků a sledovat, kdo vstupuje do dveří s panáčkem. Nebo kdo vstupuje do dveří s panenkou, po čemž bezprostředně následuje jekot těch tam uvnitř.

Lidé nejsou, jak známo, jeden jako druhý. Nejednou mezi námi panují tu větší a tu menší rozdíly, jež jsou někdy jenom nepatrné a skoro nepostřehnutelné a jindy pro změnu nepřehlédnutelné. Kritérií, podle nichž se dají lidé rozdělovat, je dost a dost. A mezi ta nejbanálnější kritéria, podle nichž se lidstvo dělí, patří samozřejmě i pohlaví. To, které z nás dělá buď muže, nebo ženy.

Mohlo by se zdát, že tu není vlastně nic nepochopitelného. To, že existují muži a ženy, víme všichni už odmalička. A víme obvykle stejně automaticky i to, že se tyto dvě skupiny odlišují i navenek podle nezpochybnitelných vnějších atributů. Podle toho, co malé človíčky často rozděluje, aby je to v pubertě pro změnu navzájem přitahovalo, a nakonec se na to ve stáří aspoň vzpomínalo.
Muže ale poznáme nejen podle toho, co je třeba pointou onoho vtipu o dítku, které si má vybrat, zda chce čokoládovou figurku chlapečka nebo holčičky, a volí logicky figurku chlapečka, protože na té je přece o maličký kousek čokolády víc.
Poznáme je třeba i podle toho, že mají vousy. I když… I když vlastně i nejedna nedepilovaná příslušnice opačného pohlaví může být v takovém případě ‚mužnější‘ než oholený muž.
Takže spíš poznáme muže podle toho, že tito nemají bujné poprsí. Jenže když se tak nad tím zamyslím, nejeden cvalík je často vyvinutější než jeho anorektický protějšek.

Muže tedy můžeme poznat podle toho, že mají hrubší hlas. Ovšem zase mě napadá, že ve srovnání průměrného muže a nastydlé ženy nebo nejedné časté návštěvnice náleven nejnižší kategorie muž souboj v mužnosti prohrává.
Muži jsou tedy spíše ti, kdo tu balí děvčata. Jenže ani to není zaručené, protože jak známo, ‚láska je láska‘…
Muže bychom teoreticky mohli poznat i podle vojenské či policejní uniformy, podle toho, že dělají tvrdou mužskou práci… Ale ani to už dávno nelze považovat za absolutní.
A kdo že to tedy vlastně muži jsou? Asi nejpřesnější metodou jejich určení tak bude počkat si někde u veřejných záchodků a sledovat, kdo vstupuje do dveří s panáčkem. Nebo kdo vstupuje do dveří s panenkou, po čemž bezprostředně následuje jekot těch tam uvnitř.