Blog

Lidé nejsou, jak známo, jeden jako druhý. Nejednou mezi námi panují tu větší a tu menší rozdíly, jež jsou někdy jenom nepatrné a skoro nepostřehnutelné a jindy pro změnu nepřehlédnutelné. Kritérií, podle nichž se dají lidé rozdělovat, je dost a dost. A mezi ta nejbanálnější kritéria, podle nichž se lidstvo dělí, patří samozřejmě i pohlaví. To, které z nás dělá buď muže, nebo ženy.

Mohlo by se zdát, že tu není vlastně nic nepochopitelného. To, že existují muži a ženy, víme všichni už odmalička. A víme obvykle stejně automaticky i to, že se tyto dvě skupiny odlišují i navenek podle nezpochybnitelných vnějších atributů. Podle toho, co malé človíčky často rozděluje, aby je to v pubertě pro změnu navzájem přitahovalo, a nakonec se na to ve stáří aspoň vzpomínalo.
Muže ale poznáme nejen podle toho, co je třeba pointou onoho vtipu o dítku, které si má vybrat, zda chce čokoládovou figurku chlapečka nebo holčičky, a volí logicky figurku chlapečka, protože na té je přece o maličký kousek čokolády víc.
Poznáme je třeba i podle toho, že mají vousy. I když… I když vlastně i nejedna nedepilovaná příslušnice opačného pohlaví může být v takovém případě ‚mužnější‘ než oholený muž.
Takže spíš poznáme muže podle toho, že tito nemají bujné poprsí. Jenže když se tak nad tím zamyslím, nejeden cvalík je často vyvinutější než jeho anorektický protějšek.

Muže tedy můžeme poznat podle toho, že mají hrubší hlas. Ovšem zase mě napadá, že ve srovnání průměrného muže a nastydlé ženy nebo nejedné časté návštěvnice náleven nejnižší kategorie muž souboj v mužnosti prohrává.
Muži jsou tedy spíše ti, kdo tu balí děvčata. Jenže ani to není zaručené, protože jak známo, ‚láska je láska‘…
Muže bychom teoreticky mohli poznat i podle vojenské či policejní uniformy, podle toho, že dělají tvrdou mužskou práci… Ale ani to už dávno nelze považovat za absolutní.
A kdo že to tedy vlastně muži jsou? Asi nejpřesnější metodou jejich určení tak bude počkat si někde u veřejných záchodků a sledovat, kdo vstupuje do dveří s panáčkem. Nebo kdo vstupuje do dveří s panenkou, po čemž bezprostředně následuje jekot těch tam uvnitř.

Lidé nejsou, jak známo, jeden jako druhý. Nejednou mezi námi panují tu větší a tu menší rozdíly, jež jsou někdy jenom nepatrné a skoro nepostřehnutelné a jindy pro změnu nepřehlédnutelné. Kritérií, podle nichž se dají lidé rozdělovat, je dost a dost. A mezi ta nejbanálnější kritéria, podle nichž se lidstvo dělí, patří samozřejmě i pohlaví. To, které z nás dělá buď muže, nebo ženy.

Mohlo by se zdát, že tu není vlastně nic nepochopitelného. To, že existují muži a ženy, víme všichni už odmalička. A víme obvykle stejně automaticky i to, že se tyto dvě skupiny odlišují i navenek podle nezpochybnitelných vnějších atributů. Podle toho, co malé človíčky často rozděluje, aby je to v pubertě pro změnu navzájem přitahovalo, a nakonec se na to ve stáří aspoň vzpomínalo.
Muže ale poznáme nejen podle toho, co je třeba pointou onoho vtipu o dítku, které si má vybrat, zda chce čokoládovou figurku chlapečka nebo holčičky, a volí logicky figurku chlapečka, protože na té je přece o maličký kousek čokolády víc.
Poznáme je třeba i podle toho, že mají vousy. I když… I když vlastně i nejedna nedepilovaná příslušnice opačného pohlaví může být v takovém případě ‚mužnější‘ než oholený muž.
Takže spíš poznáme muže podle toho, že tito nemají bujné poprsí. Jenže když se tak nad tím zamyslím, nejeden cvalík je často vyvinutější než jeho anorektický protějšek.

Muže tedy můžeme poznat podle toho, že mají hrubší hlas. Ovšem zase mě napadá, že ve srovnání průměrného muže a nastydlé ženy nebo nejedné časté návštěvnice náleven nejnižší kategorie muž souboj v mužnosti prohrává.
Muži jsou tedy spíše ti, kdo tu balí děvčata. Jenže ani to není zaručené, protože jak známo, ‚láska je láska‘…
Muže bychom teoreticky mohli poznat i podle vojenské či policejní uniformy, podle toho, že dělají tvrdou mužskou práci… Ale ani to už dávno nelze považovat za absolutní.
A kdo že to tedy vlastně muži jsou? Asi nejpřesnější metodou jejich určení tak bude počkat si někde u veřejných záchodků a sledovat, kdo vstupuje do dveří s panáčkem. Nebo kdo vstupuje do dveří s panenkou, po čemž bezprostředně následuje jekot těch tam uvnitř.

Na světě je to zařízeno tak, že jsou tu kromě nás mužů i ženy. Tedy naše partnerky, o nichž se v jistých kruzích traduje, že prý byly vyrobeny z našeho – konkrétně tedy z Adamova – žebra. S čímž nesouhlasím, protože nakolik je mi známo, vznikají tyto stejně jako chlapečci při daleko příjemnějších činnostech než při operaci mužského hrudního koše.
Ženy se tedy rodí stejně jako muži. Ale následně se vývoj těchto přece jenom odlišuje od mužského plémě.

Znáte to. Holčičky si hrají s kočárky a panenkami na maminky, zatímco kluci si hrají spíše s autíčky či jinými ‚mužskými‘ hračkami. Holčičky si chtějí už coby malé nejednou hrát na svatbu, zatímco přinutit chlapečky, aby s nimi vstoupili do dětské imitace manželského svazku, je nejednou stejně obtížné jako je dostat v pozdější době k oltáři skutečnému.
Pak se ženy liší od mužů třeba i v otázkách domácího gruntování. Zatímco ho tyto provozují, byť třeba i nerady, je jejich vztah k tomuto počínání přece jenom o poznání pozitivnější než u mužů, které k tomu dokážou dokopat snad jedině právě zmíněné ženy. Nebýt žen, poklesla by pořádnost lidstva zřejmě na úroveň blízkou vepřům.

Ženy také vesměs milují módu nebo aspoň nákupy oblečení a bot. Což z nich činí jedny z nejhorších alergenů naší planety. Protože když musí muž sledovat, jak si jeho drahá polovička zkouší v obchodě hory bot a ošacení, div že se z toho neosype. A když pak takové žena navíc dovleče do obchodu i toho svého, aby tu vybrali i něco na něj, má podobné počínání na muže efekt tak jaksi… Prostě řekněme ve vší slušnosti, že to má na muže ‚projímavý účinek‘. Zatímco ženy si při výběru oblečení dávají na čas a neznají míru, muži jsou jak známo jiní.
A takových rozdílů by se dalo najít ještě dost a dost. Protože ženy a muži sice tvoří páry, přitahuje je to k sobě, ale přesto jsou ženy ženami a muži a zásadní posun je tu neočekávatelný. Naštěstí.

Na světě je to zařízeno tak, že jsou tu kromě nás mužů i ženy. Tedy naše partnerky, o nichž se v jistých kruzích traduje, že prý byly vyrobeny z našeho – konkrétně tedy z Adamova – žebra. S čímž nesouhlasím, protože nakolik je mi známo, vznikají tyto stejně jako chlapečci při daleko příjemnějších činnostech než při operaci mužského hrudního koše.
Ženy se tedy rodí stejně jako muži. Ale následně se vývoj těchto přece jenom odlišuje od mužského plémě.

Znáte to. Holčičky si hrají s kočárky a panenkami na maminky, zatímco kluci si hrají spíše s autíčky či jinými ‚mužskými‘ hračkami. Holčičky si chtějí už coby malé nejednou hrát na svatbu, zatímco přinutit chlapečky, aby s nimi vstoupili do dětské imitace manželského svazku, je nejednou stejně obtížné jako je dostat v pozdější době k oltáři skutečnému.
Pak se ženy liší od mužů třeba i v otázkách domácího gruntování. Zatímco ho tyto provozují, byť třeba i nerady, je jejich vztah k tomuto počínání přece jenom o poznání pozitivnější než u mužů, které k tomu dokážou dokopat snad jedině právě zmíněné ženy. Nebýt žen, poklesla by pořádnost lidstva zřejmě na úroveň blízkou vepřům.

Ženy také vesměs milují módu nebo aspoň nákupy oblečení a bot. Což z nich činí jedny z nejhorších alergenů naší planety. Protože když musí muž sledovat, jak si jeho drahá polovička zkouší v obchodě hory bot a ošacení, div že se z toho neosype. A když pak takové žena navíc dovleče do obchodu i toho svého, aby tu vybrali i něco na něj, má podobné počínání na muže efekt tak jaksi… Prostě řekněme ve vší slušnosti, že to má na muže ‚projímavý účinek‘. Zatímco ženy si při výběru oblečení dávají na čas a neznají míru, muži jsou jak známo jiní.
A takových rozdílů by se dalo najít ještě dost a dost. Protože ženy a muži sice tvoří páry, přitahuje je to k sobě, ale přesto jsou ženy ženami a muži a zásadní posun je tu neočekávatelný. Naštěstí.

Na světě je to zařízeno tak, že jsou tu kromě nás mužů i ženy. Tedy naše partnerky, o nichž se v jistých kruzích traduje, že prý byly vyrobeny z našeho – konkrétně tedy z Adamova – žebra. S čímž nesouhlasím, protože nakolik je mi známo, vznikají tyto stejně jako chlapečci při daleko příjemnějších činnostech než při operaci mužského hrudního koše.
Ženy se tedy rodí stejně jako muži. Ale následně se vývoj těchto přece jenom odlišuje od mužského plémě.

Znáte to. Holčičky si hrají s kočárky a panenkami na maminky, zatímco kluci si hrají spíše s autíčky či jinými ‚mužskými‘ hračkami. Holčičky si chtějí už coby malé nejednou hrát na svatbu, zatímco přinutit chlapečky, aby s nimi vstoupili do dětské imitace manželského svazku, je nejednou stejně obtížné jako je dostat v pozdější době k oltáři skutečnému.
Pak se ženy liší od mužů třeba i v otázkách domácího gruntování. Zatímco ho tyto provozují, byť třeba i nerady, je jejich vztah k tomuto počínání přece jenom o poznání pozitivnější než u mužů, které k tomu dokážou dokopat snad jedině právě zmíněné ženy. Nebýt žen, poklesla by pořádnost lidstva zřejmě na úroveň blízkou vepřům.

Ženy také vesměs milují módu nebo aspoň nákupy oblečení a bot. Což z nich činí jedny z nejhorších alergenů naší planety. Protože když musí muž sledovat, jak si jeho drahá polovička zkouší v obchodě hory bot a ošacení, div že se z toho neosype. A když pak takové žena navíc dovleče do obchodu i toho svého, aby tu vybrali i něco na něj, má podobné počínání na muže efekt tak jaksi… Prostě řekněme ve vší slušnosti, že to má na muže ‚projímavý účinek‘. Zatímco ženy si při výběru oblečení dávají na čas a neznají míru, muži jsou jak známo jiní.
A takových rozdílů by se dalo najít ještě dost a dost. Protože ženy a muži sice tvoří páry, přitahuje je to k sobě, ale přesto jsou ženy ženami a muži a zásadní posun je tu neočekávatelný. Naštěstí.

Na světě je to zařízeno tak, že jsou tu kromě nás mužů i ženy. Tedy naše partnerky, o nichž se v jistých kruzích traduje, že prý byly vyrobeny z našeho – konkrétně tedy z Adamova – žebra. S čímž nesouhlasím, protože nakolik je mi známo, vznikají tyto stejně jako chlapečci při daleko příjemnějších činnostech než při operaci mužského hrudního koše.
Ženy se tedy rodí stejně jako muži. Ale následně se vývoj těchto přece jenom odlišuje od mužského plémě.

Znáte to. Holčičky si hrají s kočárky a panenkami na maminky, zatímco kluci si hrají spíše s autíčky či jinými ‚mužskými‘ hračkami. Holčičky si chtějí už coby malé nejednou hrát na svatbu, zatímco přinutit chlapečky, aby s nimi vstoupili do dětské imitace manželského svazku, je nejednou stejně obtížné jako je dostat v pozdější době k oltáři skutečnému.
Pak se ženy liší od mužů třeba i v otázkách domácího gruntování. Zatímco ho tyto provozují, byť třeba i nerady, je jejich vztah k tomuto počínání přece jenom o poznání pozitivnější než u mužů, které k tomu dokážou dokopat snad jedině právě zmíněné ženy. Nebýt žen, poklesla by pořádnost lidstva zřejmě na úroveň blízkou vepřům.

Ženy také vesměs milují módu nebo aspoň nákupy oblečení a bot. Což z nich činí jedny z nejhorších alergenů naší planety. Protože když musí muž sledovat, jak si jeho drahá polovička zkouší v obchodě hory bot a ošacení, div že se z toho neosype. A když pak takové žena navíc dovleče do obchodu i toho svého, aby tu vybrali i něco na něj, má podobné počínání na muže efekt tak jaksi… Prostě řekněme ve vší slušnosti, že to má na muže ‚projímavý účinek‘. Zatímco ženy si při výběru oblečení dávají na čas a neznají míru, muži jsou jak známo jiní.
A takových rozdílů by se dalo najít ještě dost a dost. Protože ženy a muži sice tvoří páry, přitahuje je to k sobě, ale přesto jsou ženy ženami a muži a zásadní posun je tu neočekávatelný. Naštěstí.

Pokud hledáte vhodný typ na odpolední výlet, pak se vydejte na místo, které si zamilujete celá rodina. Čekají na vás fantastické výhledy, procházky mezi skalami a jedinečné kontrasty. Takovým místem jsou Tiské stěny, které se nacházejí v okrese Ústí nad Labem ve výšce 630 metrů nad mořem.

Až na vrcholky skal
Navštivte tuto atraktivní a oblíbenou turistickou oblast. Na vrcholky skal se můžete dostat i bez toho, abyste byli zkušenými horolezci. Tedy alespoň na ty v Tisé. Ale i pro horolezce se tu něco najde. Toto místo je ideálním výletním cílem jak pro turisty, tak i pro milovníky horolezectví.
Skalní město – Velké a Malé stěny
Skalní město má dvě části – Velké a Malé stěny. Můžete si vybrat ze dvou prohlídkových tras. Na cestě naučnou stezkou na vás čeká několik informativních zastávek. Během procházky se můžete kochat různými převisy, skalními otvory a průchody. Malé stěny zahrnují kolem dvacítky skalních útvarů s kamennými schody a soutěskami. Velké stěny pak jsou opravdu jedinečným zážitkem pro milovníky přírodních zázraků.
Prožijte krásný čas strávený ve skalách. Na své si přijdou děti i dospělí. Společně si tak užijete krásné chvilky spojené s pohledy na to, jaké matka příroda umí vykouzlit krásy.
Na výlet si vyhraďte raději celý den. K tomu, abyste si prošli celý areál budete potřebovat přibližně 4 – 6 hodin.

Region Českého Švýcarska láká k výletům
Navštivte region Českého Švýcarska, který toho má hodně co nabídnout. Jeden den vám na návštěvu této oblasti stačit rozhodně nebude. Vyrazte na výlet do Tiských stěn a užijte si výlet plný zábavy a poznání. Čekají na vás jedinečné výhledy z hřebenů skal a zajímavé útvary vytvářející celek v podobě skalního města. Na své si tu přijdou milovníci krásné a zajímavé přírody a také ti, co vyhledávají adrenalinové sporty, jako třeba horolezectví.

Pokud hledáte vhodný typ na odpolední výlet, pak se vydejte na místo, které si zamilujete celá rodina. Čekají na vás fantastické výhledy, procházky mezi skalami a jedinečné kontrasty. Takovým místem jsou Tiské stěny, které se nacházejí v okrese Ústí nad Labem ve výšce 630 metrů nad mořem.

Až na vrcholky skal
Navštivte tuto atraktivní a oblíbenou turistickou oblast. Na vrcholky skal se můžete dostat i bez toho, abyste byli zkušenými horolezci. Tedy alespoň na ty v Tisé. Ale i pro horolezce se tu něco najde. Toto místo je ideálním výletním cílem jak pro turisty, tak i pro milovníky horolezectví.
Skalní město – Velké a Malé stěny
Skalní město má dvě části – Velké a Malé stěny. Můžete si vybrat ze dvou prohlídkových tras. Na cestě naučnou stezkou na vás čeká několik informativních zastávek. Během procházky se můžete kochat různými převisy, skalními otvory a průchody. Malé stěny zahrnují kolem dvacítky skalních útvarů s kamennými schody a soutěskami. Velké stěny pak jsou opravdu jedinečným zážitkem pro milovníky přírodních zázraků.
Prožijte krásný čas strávený ve skalách. Na své si přijdou děti i dospělí. Společně si tak užijete krásné chvilky spojené s pohledy na to, jaké matka příroda umí vykouzlit krásy.
Na výlet si vyhraďte raději celý den. K tomu, abyste si prošli celý areál budete potřebovat přibližně 4 – 6 hodin.

Region Českého Švýcarska láká k výletům
Navštivte region Českého Švýcarska, který toho má hodně co nabídnout. Jeden den vám na návštěvu této oblasti stačit rozhodně nebude. Vyrazte na výlet do Tiských stěn a užijte si výlet plný zábavy a poznání. Čekají na vás jedinečné výhledy z hřebenů skal a zajímavé útvary vytvářející celek v podobě skalního města. Na své si tu přijdou milovníci krásné a zajímavé přírody a také ti, co vyhledávají adrenalinové sporty, jako třeba horolezectví.

Pokud hledáte vhodný typ na odpolední výlet, pak se vydejte na místo, které si zamilujete celá rodina. Čekají na vás fantastické výhledy, procházky mezi skalami a jedinečné kontrasty. Takovým místem jsou Tiské stěny, které se nacházejí v okrese Ústí nad Labem ve výšce 630 metrů nad mořem.

Až na vrcholky skal
Navštivte tuto atraktivní a oblíbenou turistickou oblast. Na vrcholky skal se můžete dostat i bez toho, abyste byli zkušenými horolezci. Tedy alespoň na ty v Tisé. Ale i pro horolezce se tu něco najde. Toto místo je ideálním výletním cílem jak pro turisty, tak i pro milovníky horolezectví.
Skalní město – Velké a Malé stěny
Skalní město má dvě části – Velké a Malé stěny. Můžete si vybrat ze dvou prohlídkových tras. Na cestě naučnou stezkou na vás čeká několik informativních zastávek. Během procházky se můžete kochat různými převisy, skalními otvory a průchody. Malé stěny zahrnují kolem dvacítky skalních útvarů s kamennými schody a soutěskami. Velké stěny pak jsou opravdu jedinečným zážitkem pro milovníky přírodních zázraků.
Prožijte krásný čas strávený ve skalách. Na své si přijdou děti i dospělí. Společně si tak užijete krásné chvilky spojené s pohledy na to, jaké matka příroda umí vykouzlit krásy.
Na výlet si vyhraďte raději celý den. K tomu, abyste si prošli celý areál budete potřebovat přibližně 4 – 6 hodin.

Region Českého Švýcarska láká k výletům
Navštivte region Českého Švýcarska, který toho má hodně co nabídnout. Jeden den vám na návštěvu této oblasti stačit rozhodně nebude. Vyrazte na výlet do Tiských stěn a užijte si výlet plný zábavy a poznání. Čekají na vás jedinečné výhledy z hřebenů skal a zajímavé útvary vytvářející celek v podobě skalního města. Na své si tu přijdou milovníci krásné a zajímavé přírody a také ti, co vyhledávají adrenalinové sporty, jako třeba horolezectví.

Pokud hledáte vhodný typ na odpolední výlet, pak se vydejte na místo, které si zamilujete celá rodina. Čekají na vás fantastické výhledy, procházky mezi skalami a jedinečné kontrasty. Takovým místem jsou Tiské stěny, které se nacházejí v okrese Ústí nad Labem ve výšce 630 metrů nad mořem.

Až na vrcholky skal
Navštivte tuto atraktivní a oblíbenou turistickou oblast. Na vrcholky skal se můžete dostat i bez toho, abyste byli zkušenými horolezci. Tedy alespoň na ty v Tisé. Ale i pro horolezce se tu něco najde. Toto místo je ideálním výletním cílem jak pro turisty, tak i pro milovníky horolezectví.
Skalní město – Velké a Malé stěny
Skalní město má dvě části – Velké a Malé stěny. Můžete si vybrat ze dvou prohlídkových tras. Na cestě naučnou stezkou na vás čeká několik informativních zastávek. Během procházky se můžete kochat různými převisy, skalními otvory a průchody. Malé stěny zahrnují kolem dvacítky skalních útvarů s kamennými schody a soutěskami. Velké stěny pak jsou opravdu jedinečným zážitkem pro milovníky přírodních zázraků.
Prožijte krásný čas strávený ve skalách. Na své si přijdou děti i dospělí. Společně si tak užijete krásné chvilky spojené s pohledy na to, jaké matka příroda umí vykouzlit krásy.
Na výlet si vyhraďte raději celý den. K tomu, abyste si prošli celý areál budete potřebovat přibližně 4 – 6 hodin.

Region Českého Švýcarska láká k výletům
Navštivte region Českého Švýcarska, který toho má hodně co nabídnout. Jeden den vám na návštěvu této oblasti stačit rozhodně nebude. Vyrazte na výlet do Tiských stěn a užijte si výlet plný zábavy a poznání. Čekají na vás jedinečné výhledy z hřebenů skal a zajímavé útvary vytvářející celek v podobě skalního města. Na své si tu přijdou milovníci krásné a zajímavé přírody a také ti, co vyhledávají adrenalinové sporty, jako třeba horolezectví.