Blog

Mnoho žen zná až příliš dobře situaci, kdy muž přijde z práce a hned po pozdravu následuje oznámení, že jde „na jedno“. Některé ženy to berou jako fakt, se kterým stejně nic neudělají a některým se to ani trochu nelíbí. Je ale těžké tuto situaci hodnotit, protože může u každého páru probíhat tak trochu jinak.

• Pokud jde muž „na jedno“ téměř každý den a vrací se až k ránu, pak se asi nemůžeme divit, jestliže je žena po tomto oznámení „mírně“ rozladěná.

Tak jako v mnoha oblastech, tak i zde tedy platí, že všeho je zapotřebí užívat s mírou. Odborníci dokonce doporučují, aby si muž zašel s kamarády na pivo. Partneři si od sebe na chvilku odpočinou a zlepší se tím i jejich komunikace. Muž nezpřetrhá vazby se svými přáteli a bude ve svém životě mnohem spokojenější.

• Je to také důležité z hlediska budoucnosti.
  • Mnoho mužů, kteří nemají přátele, ale pouze kolegy, ztrácejí odchodem do důchodu veškeré společenské styky.

Muž, který nemá přátele, nemá většinou ani žádné koníčky či vztah ke sportu. Odchodem do důchodu tedy často odchází i z aktivního života a započne duševně a brzy i fyzicky chátrat.

Je třeba se pouze dohodnout a určit pravidla

Co tedy doporučit? Jak bylo řečeno – je třeba určit si pravidla a nic nepřehánět. A partnerka si zatím může odskočit za svými kamarádkami nebo si zajít do bazénu, do sauny a věnovat čas konečně sama sobě. Vztah přeci utužují nejen společně prožité chvíle, ale také chvíle, kdy se na sebe partneři těší.

Proč právě „na jedno“ (pivo)?

A proč se používá tato ustálená fráze? Protože je prokázáno, že pivo pije 86 % mužů a za týden vypijí v průměru tři litry piva. O tom, jestli je to málo, moc anebo akorát, ale necháme rozhodnout raději odborníky. Ono totiž asi záleží také na tělesné konstituci a na celkovém životním stylu. Aneb – co jednomu škodí, může jinému prospívat.

Mnoho žen zná až příliš dobře situaci, kdy muž přijde z práce a hned po pozdravu následuje oznámení, že jde „na jedno“. Některé ženy to berou jako fakt, se kterým stejně nic neudělají a některým se to ani trochu nelíbí. Je ale těžké tuto situaci hodnotit, protože může u každého páru probíhat tak trochu jinak.

• Pokud jde muž „na jedno“ téměř každý den a vrací se až k ránu, pak se asi nemůžeme divit, jestliže je žena po tomto oznámení „mírně“ rozladěná.

Tak jako v mnoha oblastech, tak i zde tedy platí, že všeho je zapotřebí užívat s mírou. Odborníci dokonce doporučují, aby si muž zašel s kamarády na pivo. Partneři si od sebe na chvilku odpočinou a zlepší se tím i jejich komunikace. Muž nezpřetrhá vazby se svými přáteli a bude ve svém životě mnohem spokojenější.

• Je to také důležité z hlediska budoucnosti.
  • Mnoho mužů, kteří nemají přátele, ale pouze kolegy, ztrácejí odchodem do důchodu veškeré společenské styky.

Muž, který nemá přátele, nemá většinou ani žádné koníčky či vztah ke sportu. Odchodem do důchodu tedy často odchází i z aktivního života a započne duševně a brzy i fyzicky chátrat.

Je třeba se pouze dohodnout a určit pravidla

Co tedy doporučit? Jak bylo řečeno – je třeba určit si pravidla a nic nepřehánět. A partnerka si zatím může odskočit za svými kamarádkami nebo si zajít do bazénu, do sauny a věnovat čas konečně sama sobě. Vztah přeci utužují nejen společně prožité chvíle, ale také chvíle, kdy se na sebe partneři těší.

Proč právě „na jedno“ (pivo)?

A proč se používá tato ustálená fráze? Protože je prokázáno, že pivo pije 86 % mužů a za týden vypijí v průměru tři litry piva. O tom, jestli je to málo, moc anebo akorát, ale necháme rozhodnout raději odborníky. Ono totiž asi záleží také na tělesné konstituci a na celkovém životním stylu. Aneb – co jednomu škodí, může jinému prospívat.

Mnoho žen zná až příliš dobře situaci, kdy muž přijde z práce a hned po pozdravu následuje oznámení, že jde „na jedno“. Některé ženy to berou jako fakt, se kterým stejně nic neudělají a některým se to ani trochu nelíbí. Je ale těžké tuto situaci hodnotit, protože může u každého páru probíhat tak trochu jinak.

• Pokud jde muž „na jedno“ téměř každý den a vrací se až k ránu, pak se asi nemůžeme divit, jestliže je žena po tomto oznámení „mírně“ rozladěná.

Tak jako v mnoha oblastech, tak i zde tedy platí, že všeho je zapotřebí užívat s mírou. Odborníci dokonce doporučují, aby si muž zašel s kamarády na pivo. Partneři si od sebe na chvilku odpočinou a zlepší se tím i jejich komunikace. Muž nezpřetrhá vazby se svými přáteli a bude ve svém životě mnohem spokojenější.

• Je to také důležité z hlediska budoucnosti.
  • Mnoho mužů, kteří nemají přátele, ale pouze kolegy, ztrácejí odchodem do důchodu veškeré společenské styky.

Muž, který nemá přátele, nemá většinou ani žádné koníčky či vztah ke sportu. Odchodem do důchodu tedy často odchází i z aktivního života a započne duševně a brzy i fyzicky chátrat.

Je třeba se pouze dohodnout a určit pravidla

Co tedy doporučit? Jak bylo řečeno – je třeba určit si pravidla a nic nepřehánět. A partnerka si zatím může odskočit za svými kamarádkami nebo si zajít do bazénu, do sauny a věnovat čas konečně sama sobě. Vztah přeci utužují nejen společně prožité chvíle, ale také chvíle, kdy se na sebe partneři těší.

Proč právě „na jedno“ (pivo)?

A proč se používá tato ustálená fráze? Protože je prokázáno, že pivo pije 86 % mužů a za týden vypijí v průměru tři litry piva. O tom, jestli je to málo, moc anebo akorát, ale necháme rozhodnout raději odborníky. Ono totiž asi záleží také na tělesné konstituci a na celkovém životním stylu. Aneb – co jednomu škodí, může jinému prospívat.

Mnoho žen zná až příliš dobře situaci, kdy muž přijde z práce a hned po pozdravu následuje oznámení, že jde „na jedno“. Některé ženy to berou jako fakt, se kterým stejně nic neudělají a některým se to ani trochu nelíbí. Je ale těžké tuto situaci hodnotit, protože může u každého páru probíhat tak trochu jinak.

• Pokud jde muž „na jedno“ téměř každý den a vrací se až k ránu, pak se asi nemůžeme divit, jestliže je žena po tomto oznámení „mírně“ rozladěná.

Tak jako v mnoha oblastech, tak i zde tedy platí, že všeho je zapotřebí užívat s mírou. Odborníci dokonce doporučují, aby si muž zašel s kamarády na pivo. Partneři si od sebe na chvilku odpočinou a zlepší se tím i jejich komunikace. Muž nezpřetrhá vazby se svými přáteli a bude ve svém životě mnohem spokojenější.

• Je to také důležité z hlediska budoucnosti.
  • Mnoho mužů, kteří nemají přátele, ale pouze kolegy, ztrácejí odchodem do důchodu veškeré společenské styky.

Muž, který nemá přátele, nemá většinou ani žádné koníčky či vztah ke sportu. Odchodem do důchodu tedy často odchází i z aktivního života a započne duševně a brzy i fyzicky chátrat.

Je třeba se pouze dohodnout a určit pravidla

Co tedy doporučit? Jak bylo řečeno – je třeba určit si pravidla a nic nepřehánět. A partnerka si zatím může odskočit za svými kamarádkami nebo si zajít do bazénu, do sauny a věnovat čas konečně sama sobě. Vztah přeci utužují nejen společně prožité chvíle, ale také chvíle, kdy se na sebe partneři těší.

Proč právě „na jedno“ (pivo)?

A proč se používá tato ustálená fráze? Protože je prokázáno, že pivo pije 86 % mužů a za týden vypijí v průměru tři litry piva. O tom, jestli je to málo, moc anebo akorát, ale necháme rozhodnout raději odborníky. Ono totiž asi záleží také na tělesné konstituci a na celkovém životním stylu. Aneb – co jednomu škodí, může jinému prospívat.

V domácích i profesionálních kuchyních bychom se při přípravě mnoha druhů jídel jen těžko obešli bez různých dochucovadel. Jedním z nich je i Worcestrová omáčka. Používáme ji docela často, ale málokdo z nás zná její zajímavou historii.

• Zvláštní je, že se Worcesterová omáčka jmenuje po městě Worcester, ačkoliv původně odtud vůbec nepochází.

Vše začíná roku 1835, kdy se lord Marcus Sandys navrací do svého rodného města Worcester a jako suvenýr si z Bengálska přiváží zajímavou ochucovací omáčku, která ho doslova uchvátila. Tento vzorek předal chemikům (lékárníkům) s tím, že podle něj mají vyrobit další várku. Jenže nastal problém. Omáčka byla vyrobena, ale rozhodně se původnímu vzorku ani dost málo nepodobala. Byla dokonce označena za nechutnou.

Pravý recept je tajemstvím

Naštěstí nebyla vyhozena, ale odložena do sklepa, kde se s ní začaly dít věci. Ale abychom to příliš nedramatizovali, pak musíme jen říci, že prostě zkvasila. A tím získala přesně tu chuť, kterou měla mít. A slavná Worcesterová omáčka byla na světě.

• Recept na její výrobu je ale velice přísně střeženým tajemstvím.
• Je to podobné, jako s naší Becherovkou, slavnou Coca-Colou a dalšími světově proslulými výrobky.
  • Buď známe všechny suroviny a přísady a neznáme poměr anebo známe vše a nevíme technologický postup.

Existuje mnoho různých napodobenin

Ačkoliv se podobné dochucovadlo vyrábí v mnoha zemích, jen jedno je to pravé. A jak se dá mezi tím množstvím napodobenin rozpoznat? Podle názvu na etiketě. Jestliže si tam přečteme označení „vorčestr“, pak to asi to pravé ořechové tak docela nebude.

• Worcesterovou omáčku, worčestr a další podobné produkty, můžeme použít nejen na dochucení například grilovaného masa, ale i jako přísadu do omáček, polévek a dochutit jí lze i zeleninu nebo některé druhy sýrů.
• Je prostě v kuchyni nepostradatelná.

V domácích i profesionálních kuchyních bychom se při přípravě mnoha druhů jídel jen těžko obešli bez různých dochucovadel. Jedním z nich je i Worcestrová omáčka. Používáme ji docela často, ale málokdo z nás zná její zajímavou historii.

• Zvláštní je, že se Worcesterová omáčka jmenuje po městě Worcester, ačkoliv původně odtud vůbec nepochází.

Vše začíná roku 1835, kdy se lord Marcus Sandys navrací do svého rodného města Worcester a jako suvenýr si z Bengálska přiváží zajímavou ochucovací omáčku, která ho doslova uchvátila. Tento vzorek předal chemikům (lékárníkům) s tím, že podle něj mají vyrobit další várku. Jenže nastal problém. Omáčka byla vyrobena, ale rozhodně se původnímu vzorku ani dost málo nepodobala. Byla dokonce označena za nechutnou.

Pravý recept je tajemstvím

Naštěstí nebyla vyhozena, ale odložena do sklepa, kde se s ní začaly dít věci. Ale abychom to příliš nedramatizovali, pak musíme jen říci, že prostě zkvasila. A tím získala přesně tu chuť, kterou měla mít. A slavná Worcesterová omáčka byla na světě.

• Recept na její výrobu je ale velice přísně střeženým tajemstvím.
• Je to podobné, jako s naší Becherovkou, slavnou Coca-Colou a dalšími světově proslulými výrobky.
  • Buď známe všechny suroviny a přísady a neznáme poměr anebo známe vše a nevíme technologický postup.

Existuje mnoho různých napodobenin

Ačkoliv se podobné dochucovadlo vyrábí v mnoha zemích, jen jedno je to pravé. A jak se dá mezi tím množstvím napodobenin rozpoznat? Podle názvu na etiketě. Jestliže si tam přečteme označení „vorčestr“, pak to asi to pravé ořechové tak docela nebude.

• Worcesterovou omáčku, worčestr a další podobné produkty, můžeme použít nejen na dochucení například grilovaného masa, ale i jako přísadu do omáček, polévek a dochutit jí lze i zeleninu nebo některé druhy sýrů.
• Je prostě v kuchyni nepostradatelná.

V domácích i profesionálních kuchyních bychom se při přípravě mnoha druhů jídel jen těžko obešli bez různých dochucovadel. Jedním z nich je i Worcestrová omáčka. Používáme ji docela často, ale málokdo z nás zná její zajímavou historii.

• Zvláštní je, že se Worcesterová omáčka jmenuje po městě Worcester, ačkoliv původně odtud vůbec nepochází.

Vše začíná roku 1835, kdy se lord Marcus Sandys navrací do svého rodného města Worcester a jako suvenýr si z Bengálska přiváží zajímavou ochucovací omáčku, která ho doslova uchvátila. Tento vzorek předal chemikům (lékárníkům) s tím, že podle něj mají vyrobit další várku. Jenže nastal problém. Omáčka byla vyrobena, ale rozhodně se původnímu vzorku ani dost málo nepodobala. Byla dokonce označena za nechutnou.

Pravý recept je tajemstvím

Naštěstí nebyla vyhozena, ale odložena do sklepa, kde se s ní začaly dít věci. Ale abychom to příliš nedramatizovali, pak musíme jen říci, že prostě zkvasila. A tím získala přesně tu chuť, kterou měla mít. A slavná Worcesterová omáčka byla na světě.

• Recept na její výrobu je ale velice přísně střeženým tajemstvím.
• Je to podobné, jako s naší Becherovkou, slavnou Coca-Colou a dalšími světově proslulými výrobky.
  • Buď známe všechny suroviny a přísady a neznáme poměr anebo známe vše a nevíme technologický postup.

Existuje mnoho různých napodobenin

Ačkoliv se podobné dochucovadlo vyrábí v mnoha zemích, jen jedno je to pravé. A jak se dá mezi tím množstvím napodobenin rozpoznat? Podle názvu na etiketě. Jestliže si tam přečteme označení „vorčestr“, pak to asi to pravé ořechové tak docela nebude.

• Worcesterovou omáčku, worčestr a další podobné produkty, můžeme použít nejen na dochucení například grilovaného masa, ale i jako přísadu do omáček, polévek a dochutit jí lze i zeleninu nebo některé druhy sýrů.
• Je prostě v kuchyni nepostradatelná.

V domácích i profesionálních kuchyních bychom se při přípravě mnoha druhů jídel jen těžko obešli bez různých dochucovadel. Jedním z nich je i Worcestrová omáčka. Používáme ji docela často, ale málokdo z nás zná její zajímavou historii.

• Zvláštní je, že se Worcesterová omáčka jmenuje po městě Worcester, ačkoliv původně odtud vůbec nepochází.

Vše začíná roku 1835, kdy se lord Marcus Sandys navrací do svého rodného města Worcester a jako suvenýr si z Bengálska přiváží zajímavou ochucovací omáčku, která ho doslova uchvátila. Tento vzorek předal chemikům (lékárníkům) s tím, že podle něj mají vyrobit další várku. Jenže nastal problém. Omáčka byla vyrobena, ale rozhodně se původnímu vzorku ani dost málo nepodobala. Byla dokonce označena za nechutnou.

Pravý recept je tajemstvím

Naštěstí nebyla vyhozena, ale odložena do sklepa, kde se s ní začaly dít věci. Ale abychom to příliš nedramatizovali, pak musíme jen říci, že prostě zkvasila. A tím získala přesně tu chuť, kterou měla mít. A slavná Worcesterová omáčka byla na světě.

• Recept na její výrobu je ale velice přísně střeženým tajemstvím.
• Je to podobné, jako s naší Becherovkou, slavnou Coca-Colou a dalšími světově proslulými výrobky.
  • Buď známe všechny suroviny a přísady a neznáme poměr anebo známe vše a nevíme technologický postup.

Existuje mnoho různých napodobenin

Ačkoliv se podobné dochucovadlo vyrábí v mnoha zemích, jen jedno je to pravé. A jak se dá mezi tím množstvím napodobenin rozpoznat? Podle názvu na etiketě. Jestliže si tam přečteme označení „vorčestr“, pak to asi to pravé ořechové tak docela nebude.

• Worcesterovou omáčku, worčestr a další podobné produkty, můžeme použít nejen na dochucení například grilovaného masa, ale i jako přísadu do omáček, polévek a dochutit jí lze i zeleninu nebo některé druhy sýrů.
• Je prostě v kuchyni nepostradatelná.