Blog

Milujete pohyb a bez něho si nedovedete svůj život ani představit? Pak vám gratulujeme! Ke zdravému životnímu stylu patří pohyb jako k rybě voda. A to ať se jedná o pravidelné běhání, posilování ve fitness centrech, aerobní tréninky, klasické cvičení, jogging, prostě vše, kdy začínáte spalovat kalorie, prodýchávat každou buňku vašeho těla a zároveň uvolňujete stres, okysličujete mozek, trénujete svaly, rozhýbáváte vaše tělo. Při aktivním cvičení se uvolňují do těla endorfiny, kterým se jinak přezdívá poslové dobré nálady. Tyto pocity znáte a zažíváte je po každém cvičení. Sice cítíte mnohdy únavu, ale kupodivu vaše psychika jásá a je vám dobře na duši.

Se zdravým životním stylem jde ruku v ruce vyvážená strava plná hodnotných potravin, které obsahují důležité minerální látky, život povzbuzující vitamíny od „A-Z“ nejlépe v přirozené formě, ale když nestačí, nebojte se dodat ve formě tablet. Mnohdy máme deficit těchto důležitých látek a ani si to neuvědomujeme. Například při deficitu vitamínu C naše tělo strádá, co se týče imunitního systému, jsme často nachlazeni, přepadávají nás chřipky, jsme unavení a vyčerpaní, náš nervový systém je podrážděný. Také můžeme trpět krvácivostí. Vitamínem C se nemůžeme předávkovat, ani ho získat „do zásoby“, naše tělo si ho neukládá, naopak přebytečnou dávku je odvedena močí z těla ven. základem je i dostatečný přísun tekutin, nejlépe pramenité čisté vody, s mírou minerální vody bez příchutě, občas si můžete dopřát v menší stoprocentní džus anebo lehce naředěný vodou. Nemusíme připomínat, že kouření a přemíra alkoholu nepodporují zdravý pohyb.

Při běžném aerobním cvičení mějte u sebe vždy lahev s vodou a popíjejte ji po malých doušcích. Zapomeňte na energetické nápoje – jejich primárním cílem není podpořit váš sportovní výkon, dosahovat postupného zvyšování energie a schopnosti koncentrace, ba právě naopak.

Milujete pohyb a bez něho si nedovedete svůj život ani představit? Pak vám gratulujeme! Ke zdravému životnímu stylu patří pohyb jako k rybě voda. A to ať se jedná o pravidelné běhání, posilování ve fitness centrech, aerobní tréninky, klasické cvičení, jogging, prostě vše, kdy začínáte spalovat kalorie, prodýchávat každou buňku vašeho těla a zároveň uvolňujete stres, okysličujete mozek, trénujete svaly, rozhýbáváte vaše tělo. Při aktivním cvičení se uvolňují do těla endorfiny, kterým se jinak přezdívá poslové dobré nálady. Tyto pocity znáte a zažíváte je po každém cvičení. Sice cítíte mnohdy únavu, ale kupodivu vaše psychika jásá a je vám dobře na duši.

Se zdravým životním stylem jde ruku v ruce vyvážená strava plná hodnotných potravin, které obsahují důležité minerální látky, život povzbuzující vitamíny od „A-Z“ nejlépe v přirozené formě, ale když nestačí, nebojte se dodat ve formě tablet. Mnohdy máme deficit těchto důležitých látek a ani si to neuvědomujeme. Například při deficitu vitamínu C naše tělo strádá, co se týče imunitního systému, jsme často nachlazeni, přepadávají nás chřipky, jsme unavení a vyčerpaní, náš nervový systém je podrážděný. Také můžeme trpět krvácivostí. Vitamínem C se nemůžeme předávkovat, ani ho získat „do zásoby“, naše tělo si ho neukládá, naopak přebytečnou dávku je odvedena močí z těla ven. základem je i dostatečný přísun tekutin, nejlépe pramenité čisté vody, s mírou minerální vody bez příchutě, občas si můžete dopřát v menší stoprocentní džus anebo lehce naředěný vodou. Nemusíme připomínat, že kouření a přemíra alkoholu nepodporují zdravý pohyb.

Při běžném aerobním cvičení mějte u sebe vždy lahev s vodou a popíjejte ji po malých doušcích. Zapomeňte na energetické nápoje – jejich primárním cílem není podpořit váš sportovní výkon, dosahovat postupného zvyšování energie a schopnosti koncentrace, ba právě naopak.

Naše obydlí v současné době dostávají „zabrat“. Většinu svého volného času trávíme doma se svou rodinou, děti se doma učí, někteří rodiče pracují z domova. Někteří bohužel ztratili zaměstnání, ale jedno máme společné. Učíme se spolu jakoby nově vycházet. Ještě nikdy, nepočítáme-li jarní období, jsme spolu asi takto nesdíleli společný prostor jako v současné době, jako letošní rok.

A přitom byt není nafukovací. Každý potřebujeme svůj koutek, kam bychom se alespoň načas ukryli a byli sami se sebou. Pokud tento pocit někoho z rodiny náhle přepadne, nevyptávejte se ho, nepřesvědčujte, že musíte být spolu, nechte ho ukrýt se třeba do koupelny a zavřete dveře. Většina z nás potřebuje být čas od času v klidu svého já. Tak to dopřejte i vašim dětem. Vždyť jsou zavřené stále doma, a ačkoliv jsou zvyklé na virtuální svět díky ICQ, Facebooku, Twitteru a dalším sociálním sítím, občas začínají pociťovat stesk, že se nemohou s kamarády a spolužáky denně vídat, povídat si z očí do očí, vyprávět si, co se kde přihodilo, smát se spolu a sdílet společné zážitky. Je to až s podivem, když naše děti, dříve posazené s upnutým zrakem na obrazovku počítače, vidět, jak jim najednou chybí živí kamarádi. Tak alespoň popadnou telefon a dokážou si spolu vyprávět dlouhatánské story. Nechejte je o samotě. Potřebuji se vypovídat se sobě rovnými. Mají za to, že jen oni jim rozumí. Uleví se jim a rády se do vaší laskavé rodičovské náruče zase vrátí.

Buďte velkorysí a chápejte je. Nemají to také lehké. Ze dne na den se jim změnil zaběhnutý život a najednou musejí trávit veškerý svůj volný čas doma. Proto je tak důležité, aby měl každý své místečko, kam alespoň na chvíli „zmizí“, aby se s radostí vracel.
Domov nedělá nábytek, ale láska, kterou umíte předávat vašim bližním. Teplo domova je to, na co děti vzpomínají pak po celý svůj život. Na mámu, tátu, sourozence a na ten jejich, byť malý, ale útulný byt, kde s nimi bydlela i vzájemná láska.

Naše obydlí v současné době dostávají „zabrat“. Většinu svého volného času trávíme doma se svou rodinou, děti se doma učí, někteří rodiče pracují z domova. Někteří bohužel ztratili zaměstnání, ale jedno máme společné. Učíme se spolu jakoby nově vycházet. Ještě nikdy, nepočítáme-li jarní období, jsme spolu asi takto nesdíleli společný prostor jako v současné době, jako letošní rok.

A přitom byt není nafukovací. Každý potřebujeme svůj koutek, kam bychom se alespoň načas ukryli a byli sami se sebou. Pokud tento pocit někoho z rodiny náhle přepadne, nevyptávejte se ho, nepřesvědčujte, že musíte být spolu, nechte ho ukrýt se třeba do koupelny a zavřete dveře. Většina z nás potřebuje být čas od času v klidu svého já. Tak to dopřejte i vašim dětem. Vždyť jsou zavřené stále doma, a ačkoliv jsou zvyklé na virtuální svět díky ICQ, Facebooku, Twitteru a dalším sociálním sítím, občas začínají pociťovat stesk, že se nemohou s kamarády a spolužáky denně vídat, povídat si z očí do očí, vyprávět si, co se kde přihodilo, smát se spolu a sdílet společné zážitky. Je to až s podivem, když naše děti, dříve posazené s upnutým zrakem na obrazovku počítače, vidět, jak jim najednou chybí živí kamarádi. Tak alespoň popadnou telefon a dokážou si spolu vyprávět dlouhatánské story. Nechejte je o samotě. Potřebuji se vypovídat se sobě rovnými. Mají za to, že jen oni jim rozumí. Uleví se jim a rády se do vaší laskavé rodičovské náruče zase vrátí.

Buďte velkorysí a chápejte je. Nemají to také lehké. Ze dne na den se jim změnil zaběhnutý život a najednou musejí trávit veškerý svůj volný čas doma. Proto je tak důležité, aby měl každý své místečko, kam alespoň na chvíli „zmizí“, aby se s radostí vracel.
Domov nedělá nábytek, ale láska, kterou umíte předávat vašim bližním. Teplo domova je to, na co děti vzpomínají pak po celý svůj život. Na mámu, tátu, sourozence a na ten jejich, byť malý, ale útulný byt, kde s nimi bydlela i vzájemná láska.

Naše obydlí v současné době dostávají „zabrat“. Většinu svého volného času trávíme doma se svou rodinou, děti se doma učí, někteří rodiče pracují z domova. Někteří bohužel ztratili zaměstnání, ale jedno máme společné. Učíme se spolu jakoby nově vycházet. Ještě nikdy, nepočítáme-li jarní období, jsme spolu asi takto nesdíleli společný prostor jako v současné době, jako letošní rok.

A přitom byt není nafukovací. Každý potřebujeme svůj koutek, kam bychom se alespoň načas ukryli a byli sami se sebou. Pokud tento pocit někoho z rodiny náhle přepadne, nevyptávejte se ho, nepřesvědčujte, že musíte být spolu, nechte ho ukrýt se třeba do koupelny a zavřete dveře. Většina z nás potřebuje být čas od času v klidu svého já. Tak to dopřejte i vašim dětem. Vždyť jsou zavřené stále doma, a ačkoliv jsou zvyklé na virtuální svět díky ICQ, Facebooku, Twitteru a dalším sociálním sítím, občas začínají pociťovat stesk, že se nemohou s kamarády a spolužáky denně vídat, povídat si z očí do očí, vyprávět si, co se kde přihodilo, smát se spolu a sdílet společné zážitky. Je to až s podivem, když naše děti, dříve posazené s upnutým zrakem na obrazovku počítače, vidět, jak jim najednou chybí živí kamarádi. Tak alespoň popadnou telefon a dokážou si spolu vyprávět dlouhatánské story. Nechejte je o samotě. Potřebuji se vypovídat se sobě rovnými. Mají za to, že jen oni jim rozumí. Uleví se jim a rády se do vaší laskavé rodičovské náruče zase vrátí.

Buďte velkorysí a chápejte je. Nemají to také lehké. Ze dne na den se jim změnil zaběhnutý život a najednou musejí trávit veškerý svůj volný čas doma. Proto je tak důležité, aby měl každý své místečko, kam alespoň na chvíli „zmizí“, aby se s radostí vracel.
Domov nedělá nábytek, ale láska, kterou umíte předávat vašim bližním. Teplo domova je to, na co děti vzpomínají pak po celý svůj život. Na mámu, tátu, sourozence a na ten jejich, byť malý, ale útulný byt, kde s nimi bydlela i vzájemná láska.

Naše obydlí v současné době dostávají „zabrat“. Většinu svého volného času trávíme doma se svou rodinou, děti se doma učí, někteří rodiče pracují z domova. Někteří bohužel ztratili zaměstnání, ale jedno máme společné. Učíme se spolu jakoby nově vycházet. Ještě nikdy, nepočítáme-li jarní období, jsme spolu asi takto nesdíleli společný prostor jako v současné době, jako letošní rok.

A přitom byt není nafukovací. Každý potřebujeme svůj koutek, kam bychom se alespoň načas ukryli a byli sami se sebou. Pokud tento pocit někoho z rodiny náhle přepadne, nevyptávejte se ho, nepřesvědčujte, že musíte být spolu, nechte ho ukrýt se třeba do koupelny a zavřete dveře. Většina z nás potřebuje být čas od času v klidu svého já. Tak to dopřejte i vašim dětem. Vždyť jsou zavřené stále doma, a ačkoliv jsou zvyklé na virtuální svět díky ICQ, Facebooku, Twitteru a dalším sociálním sítím, občas začínají pociťovat stesk, že se nemohou s kamarády a spolužáky denně vídat, povídat si z očí do očí, vyprávět si, co se kde přihodilo, smát se spolu a sdílet společné zážitky. Je to až s podivem, když naše děti, dříve posazené s upnutým zrakem na obrazovku počítače, vidět, jak jim najednou chybí živí kamarádi. Tak alespoň popadnou telefon a dokážou si spolu vyprávět dlouhatánské story. Nechejte je o samotě. Potřebuji se vypovídat se sobě rovnými. Mají za to, že jen oni jim rozumí. Uleví se jim a rády se do vaší laskavé rodičovské náruče zase vrátí.

Buďte velkorysí a chápejte je. Nemají to také lehké. Ze dne na den se jim změnil zaběhnutý život a najednou musejí trávit veškerý svůj volný čas doma. Proto je tak důležité, aby měl každý své místečko, kam alespoň na chvíli „zmizí“, aby se s radostí vracel.
Domov nedělá nábytek, ale láska, kterou umíte předávat vašim bližním. Teplo domova je to, na co děti vzpomínají pak po celý svůj život. Na mámu, tátu, sourozence a na ten jejich, byť malý, ale útulný byt, kde s nimi bydlela i vzájemná láska.